4. závod WinterCup a vytrvalostní závod Rejnštejn - jak bylo a výsledky

Autor: MiraH <mirah(at)wo.cz>, Téma: Povídání, zážitky a akce kolem modelařiny, Vydáno dne: 25. 01. 2009

Takže jsem se konečně dokopal a upravuji článek o pár osobních zážitků.

Mezitím se našli rychlejší a tak si můžete přečíst článek od Jirky, Fíkův popis vytrvalostního závodu s Mini Cooprem a pár postřehů na tamiyaforu. Z galerie samozřejmě nezmizely Tondovy fotky.

Času málo a tak je pár základních nesmazatelných zážitků a postřehů. První nezapomenutelný zážitek cesta z Prahy. Půl hodiny před odjezdem začíná pršet, sněžit, pršet se sněhem, sněžit s deštěm a do toho klesá teplota k nule. Výborná cesta po dálnici prodlužuje dojezdové časy a v Plzni odhaduji jestli do Rejštejna vůbec dojedeme. Do toho zpráva od Ondry, že ze Sušice je sníh a námraza. Trošku jsem si ulevil a Ondru trochu vytočil při našem telefonátu, až jsem měl strach, že se mnou nebude celý víkend mluvit, prostě se mi podařil jeden z mých drsnějších vtípků :-) Na oplátku jsem se dostal sám. Tondovi jsem vynadal, že nebere telefony, když mu volám, kdy ho vyzvedneme. Zjistil jsem, že mu volám do práce na pevnou a byl jsem ujištěn, že je sice obětavý pracovník, ale není idiot a v pátek po šesté opravdu v práci nebývá. No nic, plzeňské vyzvedávání účastníků zájezdu proběhlo nakonec dobře, i do auta jsme se narvali. Do Sušice se jelo dobře, ze Sušice jsme pomalinku doklouzali do Rejštejna a byli jsme na místě.
Po příjezdu nás čekal útulný kulturáček, kde nám Riki vyhradil oddělenou místnost na spaní (asi aby se ostatní na nás nemuseli koukat). Zabydleli jsme se a vrhli se do víru příprav sobotních závodů. Předem jsme vše museli teoreticky probrat a tak jsme trať začali stavět někdy před půlnocí. Riki měl z počítače připravené perfektní návrhy 3 tratí a práce šla rychle od ruky. Hlavně poté, co jsme návrhy vyhodili a natáhli trať od oka tak, aby se vešla do sálu a dala se při troše snahy projet. Na trati jsme se trochu sklouzli a věnovali se dalším diskusím o zítřejších závodech. Tedy já ne, já jsem zjistil, že mám totálně nedotáčivé auto a tak jsem se jal ladit. Co budu popisovat, přestavěl jsem auto snad desetkrát, než jsem byl spokojen. Nikdy jsem to nedělal a už to nikdy neudělám, tolikrát sundaný a přestavený tlumiče jsem neměl dohromady za tu dobu co auta mám. Prostě jsme se příjemně bavili a tak nám ani nepřišlo, že bysme měli taky jít spát. Nakonec se nám to přece jen v časných ranních hodinách povedlo.

V sobotu ráno se začali sjíždět ostatní postižení. První byl tuším jako obvykle Fík. Mezi snídaní a užíváním vyprošťovacích prostředků - my měli s Michalem česnečku :-), jsme se přivítali, okoukli co je u koho nového a v půl desáté se šlo na trať. Zjistil jsem, že mám auto totálně přetáčivé a vůbec nechápu, co jsem večer ladil. Milda nás rozdělil do dvou skupin, kde se každý utkal s každým a podle pořadí se jelo o umístění. Už v rozjížďkách se rýsovala velká překvapení, tak jen telegraficky. Kupilda půjčil samodomo gumy Liborovi a ukázalo se, že to byly ty nejlepší gumy na parkety a lino na trati. Libor jel jak z praku, Kupilda se trápil. Riki nenašel formu a prohrával jeden souboj za druhým. Další z favoritů Milda se nepotkal s nastavením auta a jízdy taky nic moc. Velice dobře se dařilo Elišce, která porážela dřív nedostižitelné soupeře. Svoji klidnou, ale účelnou jízdu, jel Michal. Pokud jsem zapomněl vyzvednout výkony ostatních, pochvalte se v komentářích nebo je pochvalte ostatní :-) Michal s Ondrou si to nakonec rozdali o celkové třetí místo. Hezký souboj a Michal si veze domů krásnou cenu. Ceny na závěr rozdával starosta Rejštejna, každý z účastníků dostal malou pozornost a první tři hezké skleněné trofeje, gravírovaný půlitr a třetinky.

Kompletní tabulku s výsledky Rally a celkové výsledky je možno stáhnout. Takže v krátkosti RCK -
3. Michal Hrabak
4. Ondra Novák
11. Eliška Nováková
12. Martin Němeček
16. Míra Hrabák
17. Tony Čermák

Po asi dvouhodinové pauze věnované úpravě trati se jel závod na 2,5 hodiny. Na start se postavilo šest týmů. Asi všichni jsme jeli tenhle formát závodu poprvé a tak není o postřehy a zážitky nouze. Proti mému přesvědčení, že všichni nedojedou, dojeli všichni a velice vyrovnaně. Na trati se bojovalo s nasazením, ale vyloženě brutální střety byly jen vyjímkou. Velice rychle se v některých týmech ukázaly kvality jezdců a tak se střídání omezilo pouze na ně a zbylí členové dělali servis. Počítání odjetých kol se ujala Bohuni s Hanou a patří jim za to velký dík. Za zmínku stojí nasazení dvoukolky Mini Cooper, kterou Fík vyladil k velkým výkonům a v rukách Vaška to byl velice silný konkurent. V našem týmu se ukázala silná stránka obsazení mechanika - jako jediní jsme měli problémy s autem :-( Nejdřív nám klekly baterky ve vysílačce. Na startu ukazovaly 100% a po čvrt hodině padly na 0%. Narval jsem do nich na nabíječce na 10 min přes 3A. Vysílačka trochu zahřála, trochu zasmrádla, ale držela až do konce závodů. Po dalších asi 10 min Martin sestřelil brutální jízdou napříč trati pár soupeřů. Malinko jsme mu nevěřil, že opravdu zatáčel a opravdu nejel rovně schválně. Když auto neřídil ani Michal, došlo na servis - stržený unašeč servosaveru, sorry Martine, fakt to nezatáčelo. Servo z auta ven, přitažení servosaveru brutální silou a hurá na trať. (Tuhle závadu jsme měli už na závodech v Nepomuku, ale nějak jsem na ni pozapomněl a servosaver nevyměnil). Po deseti minutách to samý, takže servo ven, nahrazení utahovacího šroubu delším a podložkou. Šroubek poskytl nezištně Ondra nebo Fík, už nevím, takže díky. Opět přitažení ještě vetší silou a auto dojelo bez problémů až do cíle. Po závodě měly největší práci holky, aby spočítali výsledky. Podařilo se :

Vytrvalostní závod týmy na 2,5 hodiny
Tým Složení Počet kol
1. Elen Racing - Nesvadbojc 318
2. MC Fik - Fíkojc & Vomáčka 313
3. RCK 1 - Novákojc & Němeček 305
4. Kupilík & Čermák & Ubl 288
5. Opel Rothmans - Šimek & Kolář & Veselý 273
6. RCK 2 - Hrabákojc & Němeček 264

Velice vyrovnaný souboj, to jsem ani nečekal. Pro mne malá rekapitulace. Cca půl hodiny jsme opravovali a nabíjeli :-( Průměr na kolo i s výměno bateky měl vítěz 28,3 vteřiny. Riki měřil čas Ondrovi, který se mu zdál na trati nejrychlejší, ale shodli jsme se na tom, že Michal jel srovnatelně, spíš byl rychlejší. Prostě si myslím, že jako mechanik jsem Michal připravil o další místo na bedně :-( Taky mě to stálo na objednávce náhradních dílů (hlavně servosaveru) hezkých pár korun :-)

Po skončení závodů došlo na volné ježdění, lítání, klábosení,... Pár lidiček se s námi rozloučilo a odjelo k domovům, pár lidiček zůstalo. Na další dění si každý zavzpomíná sám, pouze zkonstatuji, že se nám podařilo jít spát poměrně brzo :-) tedy vlastně po posledním malém pivu :-)

V neděli nastala fáze nejsmutnější, balení, likvidace trati a uvedení kulturáku do stavu alespoň vzdáleně podobnému tomu, jaký nás vítal. Naloženo rozloučeno a domů.

Perfektní akce, perfektní závody, perfektní víkend. Díky všem, kteří se na ní podíleli, kteří na ni dorazili, kteří na ni vydrželi :-)