Za letadly do Bolešin……

…. aneb RC Show 2008

Protože se mi letos nějak nedaří navštěvoval letecké modelářské akce („utekly“ mi hydroplány na Bezdrevu, z důvodů jiných klubových povinností jsem musel oželet Plešnice, „minul“ jsem se s Hosínem i s Babicemi apod.), s radostí jsem uvítal, když na mě o dovolené na chalupě můj diář „vyplivl“ datum 19.7. a u něj poznámku RC Show Bolešiny a když rodina s návštěvou této akce také souhlasila (asi jsem se tvářil hodně „odhodlaně“…), bylo o sobotním programu rozhodnuto. Z Kramolína je to do Bolešin kousek a do Klatov jen o něco dále, spojil jsem proto modelářskou akci s návštěvou Klatovského modeláře, kde jsem sice nic nepotřeboval, ale co kdyby, že…. (nakonec mě to stálo skoro pět set – pominu-li nějaké drobnosti pro mne, tak hlavně za „doplňující“ dárek k dcery narozeninám – volně létající model Cessny na elektropohon – to se zase Kramolín „vyblbne“….)
Ale k samotné akci – na modelářské letiště jsme přijeli v půl jedné (akce byla plánována na 13hod.), u pokladny jsem byl dotázán, jestli jsem přijel létat či jako divák - po mé odpovědi, že modely jsem ponechal na chalupě jsme zaplatili vstupné a zaparkovali v části pro diváky jako druhé parkující auto! Musím doplnit, že při našem odjezdu (asi 16.30) bylo toto divácké parkoviště slušně plné. Mé první kroky samozřejmě vedly kolem aut a modelů účinkujících pilotů, další pak k jedinému modelářskému stánku (kroky rodiny vedly ke stánkům s kávou a občerstvením…), kde jsem opět zanechal něco peněz (z důvodů možnosti čtení těchto řádků manželkou částku raději neuvádím….) a prohodil pár slov s majitelem, p.Hlávkou. Po prohlídce stojánky s modely jsem zaujal „strategickou“ polohu v rozkládacím křesílku u ohraničení divácké linie a vychutnával letové (ale i neletové J) ukázky RC modelů, kterých se v Bolešinách sešlo opravdu hodně, některé však bohužel pro nepříjemný boční vítr byly předvedeny jen ve statických ukázkách a nebo v nedělním pokračování akce. Ale i přes občasnou nepřízeň počasí – vítr byl občas velmi problematický – bylo stále na co koukat a moderátor se stále snažil „honit piloty do vzduchu“.
RC modely byly zastoupeny v různých kategoriích a příznivec té či oné si přišel na své – pokusím se o (velmi) stručný přehled dění „na obloze“: Nejklasičtější druh modelu – motorák – polomaketa, rozpětí od dvou do tří metrů – např. P51 Mustang, Zero (při jeho nízkých průletech se moderátor ptal pilota, jestli se mu tráva na dráze zdá málo posekaná…), cosi maskovaného s názvem šestapůlka od P.Bosáka (který jako první předvedl klasickou akrobacii, i když na dotaz moderátora ihned po startu pilot odpověděl, že start byl horor, neboť vynechává motor….), několik klasických akrobatů (např. CAP330, F3A Alliance, Rapier 13 apod.), 3D akrobat Vision (pilot předváděl úžasné kousky, ale vedle nás sedící pilotův kolega pronesl něco tom smyslu, že dnes asi není ve své kůži, jindy se prý odváže ještě více…). Dále je třeba zmínit létání Bolešinského organizátora J.Frány, kdy na „rýpání“ moderátora, že už je jeho model starý (4roky) a že by ho měl rozbít, aby už konečně postavil něco nového – pilot „poslechl“ a při přistání urazil celý podvozek (i s uložením) a ještě zlomil vrtuli – poté nebylo moderátora nějaký čas slyšet, asi se někde ukrýval….
Pohodové byly také lety větroňů (a elektrovětroňů), např. ASW15, Pilatus P4 apod., které do vzduchu tahala „účelová vlečná“ BigLift (klasický hornoplošník tvarů Pipera v jasných žlutých barvách) nebo akrobat Rapier 13, který se se svým rozpětím 2m před vlekanými větroni téměř ztrácel, ale do vzduchu je tahal statečně.
Na Bolešinském nebi se také objevilo několik vrtulníků – ať již „elektrika“ T-Rex 600 (kdy jeho pilot tvrdil, že létá jen dva roky a je stále začátečník a při obratech jeho modelu se tajil dech….), nebo „padesátka“ Raptor či „maskovaný“ MD500, který však musel pro problémy s ovládáním ocasního rotoru předčasně přistát.
Dále bylo ve vzduchu také možno vidět některé „rarity“ – např. překrásná „elektrika“ Bristol M1 – jednoplošník z doby 1.světové války a také „dvoutrupý“ Me109 (přesné označení jsem si nezapamatoval…) – prototypový rarita z konce 2.světové války – naprosto úžasný „souzvuk“ dvou spalováků spolu s adrenalinovými průlety „na maximálce“ – nepřekonatelný zážitek!
A nakonec tři (nebo vlastně čtyři) divácky nejvděčnější vystoupení – dvě předvedení Combat Teamu Plzeň a dvě vystoupení Rakovnického teamu. Nejprve Combat Team – na letiště naběhlo asi deset lidí (z toho jedna pilotka), zavolali na sebe teď a do vzduchu se vzneslo 8 letadel (rozpětí kolem 1m, vyrobené z EPP, pohon malým „stříďákem“, modely siluetou připomínají vzor z 2.světové války) a začal ten pravý rej – znalí vědí o co jde, pro ostatní – modely za sebou tahají dlohou stuhu a účelem „boje“ je jednak zkrátit stuhu soupeřovi a jednak ochránit svojí, vyhrává ten, kdo má více seků, kdo má delší svoji stuhu či ten, kdo nejdéle přežije (létá se do „vylétání baterek“). Je to úžasná podívaná, na obloze před vámi poletují dvě Zera, Mustang, Wildcat (tomu všichni fandili, ten byl pilotky!), Spitfire, Hurricane, FockeWulf, Me109 a vy se bavíte. Nikdo nechápe, jak si piloti dokážou ohlídat svůj model, ostatně na dotez moderátora odpověděl jeden z nich – to je jednoduchý, to letadlo, který nemá stuhu a nebo právě jde k zemi, je moje…… Seků bylo k vidění několik, soupeřovo stuh na křídle jiného letadla hodně, nouzových přistání ještě více a dokonce byl k vidění i jeden „kill“, kdy se dva modely s „řvoucími“ motory zakousnuté do sebe ladně snášely k zemi – tam je piloti od sebe odtrhli a po rychlé kontrole šly modely zpět do boje.
Rakovnický tým si připravil dvě vystoupení – první se jmenovalo „Tajné zbraně Luftvaffe“ (nebo tak nějak J) a děj (a hudebně-slovní doprovod) v něm popisoval situace, kdy na konci 2.sv.války se spojenečtí piloti setkávali s neznámými německými letouny – v tomto případě modely proudového Me262 Schvalbe a raketového Me163Komet. Za „německou“ stranu je doprovázel Me109, za spojeneckou se nad letištěm proháněly dva P51 Mustang. Vše bylo ze země doprovázeno petardami, dělobuchy a dýmovnicemi, doprovázené podmanivou hudbou Taxmenů. Druhé vystoupení bylo v podobném stylu, jen modely byly jen dva a to československé proudové L29 Delfín a L39 Albatros (poháněné vrtulí), jiné byly také kulisy – modely nalétávaly těsně nad „maketami“ obrněných aut, ze kterých střílely raketomety zábavnou pyrotechniku, jejíž střely se opticky občas do modelů trefovaly. Obě tyto vystoupení byly zlatými hřeby odpoledne.
RC Show pokračovala do večerních hodin (troufám si tvrdit, že se pro zábavu létalo ještě dlouho….), my jsme Bolešinské letiště opouštěli v půl páté, s pocitem příjemně stráveného odpoledne – zkrátka, modely letadel u mne vždy vítězí, bylo to bezva…..