RC klub Kramolín
Dnešní datum: 16. 12. 2017  Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Weblinks  

Galerie

Tojice - 2.8.2008 - 72
Rallycross
zobrazení: 1119
známka: 0

Reklama

Reklama

* Virus jménem "SUBARU Impreza"

Vydáno dne 10. 02. 2007 (3663 přečtení)

Článek o tom jak jsem seznámil manželku se svou celoživotní láskou

To co je u mě celoživotní láskou spousta lidí z mého okolí nezná a nechápe. A mně tak nezbývá nic jiného, než ukazovat a poučovat (to mi vždycky šlo). Vždy, když jsem doma mluvil o své celoživotní lásce (Impreza STI) a měl jsem přitom nepřítomný a blažený výraz, objevovalo se na tváři mé nejmilejší hluboké opovržení a nepochopení.. Jednoho dne jsem při pravidelné kontrole webových stránek nejmenovaného plzeňského prodejce vozů Subaru objevil zprávu o konání „Subaru festivalu“ a napadla mě úžasná myšlenka (jako vždycky po pátém pivu) – ukážu manželce kouzelný svět Subaru! A jak jsem si usmyslel, tak jsem i vykonal. Po telefonické rezervaci zkušební jízdy jsem naložil ženu do auta a vyrazil. Sice ne přímo, neboť jet jen tak do Plzně doma neprošlo, takže jsme měli nějakou důležitou zastávku v Přešticích (zajížďka cca 20 km), ale alespoň jsem měl o trochu více času na přesvědčování o tom, že tenhle zážitek si prostě nemůžeme nechat ujít. Ještě při vystupování z auta před autosalonem jsem si nebyl jist, zda se mi podařilo Petru přesvědčit (nepodařilo), ale s pomocí slečny která s námi vypisovala dotazník (ano, mám řidičák, nejsem ani nalitej, ani zfetovanej, uvědomuji si, že mám v ruce silné auto se kterým nebudu ohrožovat okolí a pokud toho krasavce zruším budu ho splácet já i moje děti), jsem přece jen uspěl. Následovalo asi půlhodinové čekání, během něhož se kolem nás množili různě pobledlí či zelení lidé, kteří již měli projížďku za sebou. Přesto když na nás přišla řada a vtiskli nám do ruky klíče od AUTA s poznámkou, že bychom se měli vrátit tak za 30 až 40 min (byli jsme poslední) a pokud možno celí my i auto (hlavně to auto). Jako správný gentleman jsem nechal Petru jet jako první (věděla, že ten z nás, kdo se bude vracet musí parkovat a to se jí nechtělo J). Přes všechna prohlášení o tom, jak vůbec nechce řídit a jak jsou taková auta zbytečná jsme vyrazili stejně jako ostatní – plný plyn, kopanec od turba u sloupu veřejného osvětlení (jako ti před námi), rychlá souhra pravačky s levou nohou, další kopanec a tak to následovalo pořád dál – rozsvícení kontrolky řazení společně s pípnutím, rychlá ruka a noha a další apokalypsa. Ten pocit se nedá popsat, ten se musí zažít. Když jsme po zhruba hodině vraceli auto zpět na prodejnu (skoro jsem se nedostal k volantu), smála se Petra „od ucha k uchu“. Nejspíš k tomu pomohla i následující drobná příhoda (pouze k dokreslení situace): Při výjezdu z „Výsluní“ doleva na Tyršův most (kdo to zná, tak ještě před úpravou křižovatky) jsme zastavili za Fabií a společně dávali přednost autu jedoucímu od hřbitova do Plzně. Během čekání se Petra zeptala, co s tím autem před námi. Já odpověděl že je to jasný – na mostě předjet a za mostem pravá 6, neřezat, rovnou do salonu. Nějak jsem si neuvědomil že po předchozím dešti je silnice správně „oslizlá“. Takže při rozjezdu Fabie jsme se rozjeli i my, rychlá ruka na řadící páce, dvojka, plný plyn … a Impreza letí (již před Fabií) na most dveřmi napřed (ten se zdá najednou neskutečně úzký!), následuje naprosto profesionální reakce pilota – plné kontra, plyn v podlaze a stádo 300 koní spolu s neskutečnými Pirelkami nás z téhle šlamastyky dostávají s dokonalým nadhledem. Jen já jsem se lehce opotil, řidička na nic takového neměla čas. Došlo jí to až později. Předání auta proběhlo bez problémů, radost z našeho návratu s nepoškozeným autem přebila rozladění ze zpoždění a všichni byli spokojeni. Celou cestu jsem poslouchal oslavné ódy na „Modrozlatou raketu“ a její skvělé jízdní vlastnosti. Ale moje chvilka vítězství přišla až večer, když jsme seděli v místní hospůdce u piva a já sledoval nádherné představení, kdy se kamarádi předháněli ve vyprávění kdo s čím jel a všechny je trumfovala milovaná ženuška vyprávěním o naší (její) jízdě a měla při tom „nepřítomný a blažený výraz“. Od té doby je moje vášeň k tomuto vozu nejen tolerována, ale i podporována. PS: Petry vítězství přišlo o půl roku později, když po další jízdě s tímto klenotem majitel autosalonu, který s námi jel, složil hold jejímu řiďičskému umění a prohlásil že řídí jako zkušenej chlap!

Celý článek | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

RCK hledá

Hledej na webu
Hledej na RCK


Vybrané termíny
30.12.2017: JEN TAK
aby to tu nebylo prázdné - ani tak novinka jako přání.

30.12.2017 10.00 zavírání Kramolínského nebe

1.1.2018 otvírání sezony RCK
hodina dle stavu pilotů a domluvě

Rakety, letadla, lodě vynecháme. Doufám, že za hospodou nebudu sám, tedy za předpokladu, že se i já dostavím

MiraH


Počítadlo


Všechna práva pokud není uvedeno jinak si vyhražují členové RCK a užití materiálu je možné jen s výslovným souhlasem a uvedením odkazu na stránky RCK.

Vytvořeno prostřednictvím phpRS - redakčního systému.

Hostováno u MHServis.cz - tvorba www stránek