RCK má nového pilota a nový přírůstek v hangáru …

Autor: NovakO <(at)>, Téma: Povídání, zážitky a akce kolem modelařiny, Vydáno dne: 18. 04. 2011

… aneb Toníčkův velký den …

Dovolil jsem si zasáhnout přímo do článku svými poznámkami - MiraH

Tak se nám s Mírou konečně podařilo zblbnout dalšího člověka, aby vstoupil do „trojrozměru“, tedy do vzduchu a vychutnal si krásu létání, tedy alespoň s RC modelem letadla. A tím krásně „postiženým“ se stal Toníček alias náš „dvorní fotograf“ TonyC. Apropo, když o tom tak přemýšlím, jediným „vzduchem nepolíbeným“ členem RCK zbývá nejmenovaný kolega (začínající na M. … :-) ), uvidíme, jak dlouho bude odolávat … :-)

Tony se o vstup do vzdušného prostoru pokoušel poměrně dlouho, ať již do světa „pohyblivých křídel“ (heli) nebo i do „klasiky“, tedy letadel. U heli se to celkem dařilo s „koaxiály“ - od klasického EasyCoptera až po „mini“ a „pidižvíky“ (ani nevím, jak se jmenoval), u větších typů už to bylo horší (takový Wolf, že Toníčku … :-) ), u „plošníků“ zatím mu doma zahálí Mini Bee (a možná ještě něco, co nám nepřiznal … :-) ). Ale pořádně stále nic …

Zlom nastal až v momentě, kdy si Tony pořídil simulátor Phoenix (ani nevím, kdo ho naočkoval …) a k němu Dx6stku a začal trénovat všude, kde to bylo trochu možné. To už si od nás občas vysloužil pochvalu a „letecké sebevědomí“ mu začalo stoupat. Pravda, tohle sebevědomí zase rychle spadlo „do sklepa“, když se mu podařilo aktivovat reálnější počasí, ale přiznejme si, že ve větru 10m/s i ptáci balí batoh a chodí pěšky a s modely létají jen šílenci, že … :-). Ale Tony je učenlivý a snaživý, takže pokroky se dostavovaly, oblíbeným se stal Mentor od Multiplexu. Ten byl také původně v plánu pro vstup do „reálného“ světa RC modelů letadel. Nakonec to dopadlo trochu jinak a nebyl by to ani Tony, kdyby to mělo být jednoduché … :-).

Postup výběru modelu mám jen z doslechu, ale i tak stojí za pozornost komunikace mezi Tonym a Mírou - Tony je velmi stručný :-) a jeho maily stojí za to … :-) (vysvětlení - T-M - mail Tony-Míra, M-T - mail Míra-Tony):

T-M: Co na to říkáš ? - (vložen odkaz na Mentora)
M-T: Tohle se mi líbí víc - (vložen odkaz na FunCub )
po nějaké čase
T-M: Už je u mě doma … :-) - (vrácen odkaz na FunCub), vyber mi správné příslušenství !
M-T: nevím přesně co mu odepsal, ale představím si to
M-T: v příloze je tabulka s různými variantami vybavení, vyberte … - mail poslán i mě … - proto já jsem v té době nějak neměl čas, odpověděl Tony sám ...
T-M: nechám to na tobě, vyber to, nakup to a přivez to … :-)
posílal jsem 4 varianty vybavení, dvě doporučené na stránkách budějovického modelcentra, 1 variantu co by se dalo koupit u číňana a 1 co bych tam koupil u Pecky, kdybych pospíchal - přesná citace odpovědi
T-M mě to nic neříká, hlavně aby to fungovalo a mělo nějaký výkon
Po nátlaku co tedy mám koupit přišlo
T-M Nevím co tomu řekne Ondra, já bych se přiklonil k tvé sestavě ale s Lipolkami.
M-T Lipolky tam jsou :-)
T-M tak teda ty silnější
Tak jsem teda pořídil ty silnější :-) v překladu, koupil jsem co jsem uznal za vhodné :-)

Tož Míra vybral, nakoupil a dopravil do Plzně a Tony mohl začít kompletovat - na to, že dělal prakticky první model letadla, byl docela pečlivý a povedlo se mu to, model je plně funkční a velmi pohledný, ale opět by to nebyl Toníček, aby vše bylo bez chybky a tak první zálet se neobešel bez „veselých příhod z natáčení“, ale bez nich by to byla nuda a na co bychom pak vzpomínali u piva, že … :-) :-) :-)

Tak, letadlo bylo hotové a já dostal jen stručný vzkaz - v sobotu 16.4. se lítá a zalétáváš mi model ! :-). No, to je hezký, ještě pak budu opravovat další letadlo, má svých na opravu dost … :-) Takže v pátek se Míra cestou na chalupu zastavil v Plzni, u Tonyho naložil model a příslušenství, já přivezl potřebný servoreverz a v soboru odpoledne Tonyho z nádraží - toho jsem vyložil u Míry, aby si mohl FunCuba dodělat (jo, jen Mírovi radil :-) ) a jel nahoru naložit svoje modelářské „propriety“ a poté jsme vyrazili na naše „klubové letiště“.

Jeden stoleček jsem si obsadil já, druhý FunCub a na třetím se postupně hromadilo používané nářadí - příprava FunCuba k letu zabrala trochu více času, takže jsem si stihl mezitím zalétat s Plutem - v mezičase jsem oba „montážníky“ střídavě fotil, střídavě radil a podával či hledal potřebné nářadí - fyzicky jsem se jim do toho raději napletl … :-) Střípky z přípravy stojí za zaznamenání:

- M: „je vyosený motor?“ T: „já nevím, jak se to dělá?“ O: „těma šroubkama vpředu na přepážce, máš je s sebou? „ T: „ne, jsou doma na stole … „ Takže hledáme potřebné šroubky v zásobách a štelujeme motor …
- M: „vysílačku má naprogramovanou?“ T: „ne, to bych musel číst návod, na to mám tebe“ … :-)
- O: „zkus klapky, jestli nedělaj neplechu …“ Jo, dělaj, odmítají se vrátit zpět nahoru … Takže pokusy o nápravu, nakonec aretace a zákaz jejich použití (stejně zůstávají mírně dolů …)
- O: „ty výchylky výškovky jsou nějaký malý a křidýlka mají zase moc velký, dals tam na ně D/R?“ M: „ne, to uděláme, až přistaneš“ O. „aha, tak to ti dík …“ (ale stejně se ještě neletělo)
- M: „dotahoval jsi blimpy na pákách kormidel?“ T: „tý jo, asi ne, asi jsou volný …!“ Jo, byly, dokonce tak, že matička M2 opustila model směr tráva a tak hledáme a pak se snažíme montovat zpět - stálo by to za video … :-)
- a jiné a jiné, prostě klasika … :-)

A pak nastávají ty slavné chvíle … Tony si FunCuba fotí v trávě (aby věděl, do jaké podoby ho má pak opravit …) a já se psychicky připravuji na první let - model rolujeme na „startovní cestu“, stoupám si za něj a jdu na to. Postupné přidání plynu, FunCub se rozbíhá a pár metrech se odlepuje a klidně stoupá. Pár seznamovacích průletů - s FunCubem se člověk seznámí velmi rychle - a pak zkouška letových vlastností a trimování - stačí „pár zoubků vpravo“ na směrovce a je to, model letí krásně sám - demonstruji sundáním rukou z vysílače. Pak zkouška vyosení a potlačení motoru - plný plyn, pohoda model se nijak nevzpíná ani nikam neuhýbá, po přistání mírně snižujeme potlačení motoru. A když už máme ten plný plyn, neudržím se a loupnu si dva „lopasy“ :-) - krásně utažené a rovné, bez snahy kamkoliv uhýbat … Ostatní akrobatické figury mě oba kolegové zakazují, škoda … :-) Nasazuji na přistání, to se mi daří poměrně slušně, ale daleko - lehce přidávám plyn, abych si k sobě dojel (na ranvej jsem si také doroloval), ale FunCub drcne o drn a plavně se vznáší do vzduchu ! Tý jo, to je stroj ! Přistávám si „ u nohy“ a předávám model majiteli - se slovy, jo, lítá to pěkně, je to tvoje !

Jako instruktor létání je zvolen Míra (bez kabelu, pouze případné obejmutí Tonyho kolem pasu … :-) ) - trochu se cuká, ale poté, aby věděl, co bude řídit, si jde FunCuba vyzkoušet sám také. Start sice trochu uhnutý, ale velká kola podvozku vše zachraňují a model startuje. Míra dělá krátký „seznamovák“, přistává a na řadě je Tony …

Já se ujímám dokumentační funkce - nejprve foto ještě se usmívajícího Tonyho u modelu a pak kameru a filmovat - tímto se divákům omlouvám, ale raději fotím a tak model občas mizí ze záběru … Tony si odhodlaně stoupá za model a za pomocí rad „letovoda“ startuje - pohoda, jde mu to, trénink na simulátoru je znát. Ten je znát i na Tonyho létání - je vidět, že Tony ví, co a jak a tak Míra nemá, kromě radění, co na práci. Slušný seznamovací let, žádná krizovka, vše zakončeno velmi dobrým přistáním. Po přistání je Tony šťastný „jak blecha“ a my mu blahopřejeme ke vstupu do „elitní společnosti pilotů letadel“ :-) :-) :-). Po uklidnění dělá Tony ještě dva lety (pokud mě paměť neklame), už prakticky bez instruktora, není to třeba, Tony to zvládá velmi dobře. „Fun“ je jeho druhý start - plný plyn a po cca metru je FunCub ve vzduchu. Pak si ještě zahrává s poletujícími racky (vedle na poli se oře - to je i ten divný zvuk na videu …), nic nedbaje na moje varování, že takhle ukončila svůj život Tracy … Prostě paráda, Tony je pasován na pilota a dluží klubu flašku „pilotního zápisného“ … :-) :-) :-)

Následuje velké focení „šťastného novopečeného pilota“ a jeho modelu a sdílení dojmů a poznatků …

pilot a instruktor první start
šťastný pilot





Míra ten den ještě prohání „vysavač“, ale prý je dnes „špatná viditelnost“, takže přistává a jde kroužit s „trojplochem“. Já „blbnu“ s Plutem - mj. se snažím honit po obloze Mírovo „vysavač“ a pár ptáků … Nakonec bereme s Mírou „čmeldy“ a jdeme trénovat „skupinové létání“ - no, na veřejné vystoupení to ještě není a tak blbneme mezi poletujícími racky - krásný kontrast žlutých modelů mezí bílými křídly …

A co říci na závěr? Z mého pohledu bezvadný den, letecké odpoledne podle mých představ, krásně jsem si zalétal - a myslím, že stejné pocity mají i ostatní. Večer nakládám Tonyho s modelem do auta a vezu do Plzně (mám tam ještě nějaké povinnosti) - u „našich“ ještě pokec s tátou nad modelem (prý by si také přijel zalétat :-) ), třebas budou s Tonym chodit létat v Plzni. A Tony se vehementně snaží „ukecat“ Bohuni, že jí naučí létat - že by se schylovalo k dalšímu překvapení ? No, MN, měl by sis nechat projít hlavou „svůj pilotní průkaz“ … :-) :-) :-)

Tradiční Tonyho fotky (i mé) jsou tradičně v galerii

A na „Tonyho rajčeti“ jsou i nějaká videa z tohoto památného dne … :-)

To je ode mě asi vše, nějaké bližší podrobnosti o modelu a jeho stavbě určitě napíše Míra, ten je k tomu kompetentnější …

Nenapíšu, já to nestavěl. Ale musím seknout poklonu Tondovi, je to postavený dost pečlivě. Z doslechu vím jen o pár drobnostech, jako třeba poplašný mail, že se do trupu nevejde motor,... Taky mě dost děsilo, že ani při instalaci elektroniky nehodlal Toníček číst návody, doufám, že český návod k DX6 je už náležitě prostudován dodatečně.
Jo a ty spadlý klapky na letišti jsou moje chyba, doma vše fungovalo, ale na letišti jsem obrátil levou a pravou, takže nic, Tonda dostal za domácí úklol závadu odstranit. Sice se při popisu, jak musí povolit šroubky v blimpech, uvolnit táhlo... trochu rosil, ale to zvládne.


JINAK SAMOZŘEJMĚ VELKÁ GRATULACE I ODE MNE