Otevření trati TOJICE 23.09.07
Autor: MiraH <mirah@wo.cz>, Téma: Povídání, zážitky a akce kolem modelařiny, Vydáno dne: 24. 09. 2007Když jsem nestihl Rally v Třemošnici v sobotu, nechtěl jsem si nechat ujít otevření trati v Tojicích, ale...
oficiální otevření ve 14,00 silně narušilo můj časový plán. Musel jsem odjet nejpozději ve tři a tak jsem to pojal jako rychlý průlet. Vymstilo se. Sice jsem nafotil poměrně dost fotek, ale dnes po přinesení z minilabu - ejhle, buď jsem měl blbě nasazený objektiv nebo se vloudil jiný brouk, všechno totálně nedoostřený. Kurnik. Asi je čas na digitál, alespoň hned uvidím jaký jsem nemehlo.
Ale moje dojmy. Po příjezdu mě ohromila rozsáhlost a délka trati, přeci jen na internetu to nevypadalo tak monstrózně. Startovní rovince vévodí hezká věž pro jezdce a nájezd do depa, prostě klobouk dolů - celý areál se vám teda kluci poved. Na trati už lítalo několik řvoucích oblud a to doslova. Našel jsem Martina a Honzu, kteří jeli chvíli přede mnou vyslechl dojmy a brouzdal kolem, fotil (nebo ne-fotil), kecal,... Jediný co bylo nepříjemný byly oblaka prachu, ale za to organizátoři nemohli, prostě bylo sluníčko a krásně a tak se prášilo.
Chvilku jsem se stavil u Jirky, abych se mrknul na jeho nový FGčko. Bohužel bylo mimo provoz, Jirka sušil přijímač a tak jsem ho neviděl v akci. Taky jsem byl zvědav, jestli zprovozní Honzovu desetinu, kterou jsem škádlil dva předchozí večery bez valného úspěchu - do mého odjezdu jsem desetinu neviděl nahozenou. Doufám, že později se zadařilo.
Martin mě překvapil nabídkou, abych se svezl s jeho Savagem a tak mohl vychutnat trať i jako pilot. Dost silně mě to překvapilo, protože od chvíle, kdy jsem se Savagem o 30 čísel minul v plné rychlosti radlici od Grejdra, prohlašuje, že na Savíka ani nesahnu. Ale asi měl chuť na dobré skutky. Moc jsem si to nevychutnal, nějak jsme si nepadli do noty - já, Savage a trať. Já jsem byl levej, Savík jedovatý na brzby a trať asi nějaká ouzká :-)
Přežili (já a Savage) jsme 3 kola, a raději jsem toho nechal, jednak abych Savíka nezničil a druhak abych neuhnal Martina, který běhal nahazovat a obracet. Když už jsem byl v tom ježdění, vybalil jsem na chvilku svoji Octavii 1:10. Milda prohlásil, že trať je průjezdná i pro desetiny, prý ji včera zkoušel, a tak jsem vyrazil. Objel jsem jedno kolo, dvakrát jsem dal pana orel, skoky jsem zdolal. Octávka je stále silně přetáčivá a tak jsem měl na trati chvílema co dělat, aby mi stačila šířka, která je myšlená pro osminy :-(
Na ostatní nebyl čas, třetí hodina se blížila, naházel jsem do auta model a foťák a mizel k domovu. Další postřehy najdete u Jirky a jsou i lepší fotky než jsou moje (Octávka se líbila, je tam na několika fotkách).
Tak to je asi vše. Teď budu muset poladit Octávku aby jezdila rovně a uvažovat jestli přeci jen nepořídit auto, se kterým bych v Tojicím mohl jezdit.
oficiální otevření ve 14,00 silně narušilo můj časový plán. Musel jsem odjet nejpozději ve tři a tak jsem to pojal jako rychlý průlet. Vymstilo se. Sice jsem nafotil poměrně dost fotek, ale dnes po přinesení z minilabu - ejhle, buď jsem měl blbě nasazený objektiv nebo se vloudil jiný brouk, všechno totálně nedoostřený. Kurnik. Asi je čas na digitál, alespoň hned uvidím jaký jsem nemehlo.
Ale moje dojmy. Po příjezdu mě ohromila rozsáhlost a délka trati, přeci jen na internetu to nevypadalo tak monstrózně. Startovní rovince vévodí hezká věž pro jezdce a nájezd do depa, prostě klobouk dolů - celý areál se vám teda kluci poved. Na trati už lítalo několik řvoucích oblud a to doslova. Našel jsem Martina a Honzu, kteří jeli chvíli přede mnou vyslechl dojmy a brouzdal kolem, fotil (nebo ne-fotil), kecal,... Jediný co bylo nepříjemný byly oblaka prachu, ale za to organizátoři nemohli, prostě bylo sluníčko a krásně a tak se prášilo.
Chvilku jsem se stavil u Jirky, abych se mrknul na jeho nový FGčko. Bohužel bylo mimo provoz, Jirka sušil přijímač a tak jsem ho neviděl v akci. Taky jsem byl zvědav, jestli zprovozní Honzovu desetinu, kterou jsem škádlil dva předchozí večery bez valného úspěchu - do mého odjezdu jsem desetinu neviděl nahozenou. Doufám, že později se zadařilo.
Martin mě překvapil nabídkou, abych se svezl s jeho Savagem a tak mohl vychutnat trať i jako pilot. Dost silně mě to překvapilo, protože od chvíle, kdy jsem se Savagem o 30 čísel minul v plné rychlosti radlici od Grejdra, prohlašuje, že na Savíka ani nesahnu. Ale asi měl chuť na dobré skutky. Moc jsem si to nevychutnal, nějak jsme si nepadli do noty - já, Savage a trať. Já jsem byl levej, Savík jedovatý na brzby a trať asi nějaká ouzká :-)
Přežili (já a Savage) jsme 3 kola, a raději jsem toho nechal, jednak abych Savíka nezničil a druhak abych neuhnal Martina, který běhal nahazovat a obracet. Když už jsem byl v tom ježdění, vybalil jsem na chvilku svoji Octavii 1:10. Milda prohlásil, že trať je průjezdná i pro desetiny, prý ji včera zkoušel, a tak jsem vyrazil. Objel jsem jedno kolo, dvakrát jsem dal pana orel, skoky jsem zdolal. Octávka je stále silně přetáčivá a tak jsem měl na trati chvílema co dělat, aby mi stačila šířka, která je myšlená pro osminy :-(
Na ostatní nebyl čas, třetí hodina se blížila, naházel jsem do auta model a foťák a mizel k domovu. Další postřehy najdete u Jirky a jsou i lepší fotky než jsou moje (Octávka se líbila, je tam na několika fotkách).
Tak to je asi vše. Teď budu muset poladit Octávku aby jezdila rovně a uvažovat jestli přeci jen nepořídit auto, se kterým bych v Tojicím mohl jezdit.